Téma tohoto týdne "KREV" mně přivádí k myšlence o sebe poškozování. Vzpomínám jak jsme sama patřila mezi ty co v depresy vezmou žiletku neo cokolib podobnýho a začnou se řezat. Už si ani nepamatuji proč jsme to dělala,jen to že se mi to líbilo.Ani to nebolelo a když jo tak ta bolest byla spíše příjemná.Líbil se mi ten pocit bolesti a to jak mi vytejkala krev.Když na to vzpomínám i přez to že se mi to dřív líbilo tak mi to příjde jako pitomost, a teď ve svém okolí vídím spoustu lidí co dělaj tu samou pitomost co já tehdy ale nikdy nebudu nikým opovrhovat jen kvůli tomu že se řeže protože jsme si tím sama prošla,pokud to teda nědělají jen pro zviditelnění.
Spousty lidí při pohledu na krev začne omdlévat nebo jim začne být jen blbě, já takovej problém nemám nikdy mi krev nevadila spíše naopak,kdyby tomu tak nebylo tak se ani nikdy nezačnu žezat. Upřímně mám ráda krev a ne jen proto že mi koluje v žilách a že díky ní žiju :D, ale líbí se mi když třebaz ruky teče krev :DD ale už si to sama nezpůsobuji.Pamatuji si že jednou když jsme byla malá, tak jsme se na aranžování ve škole sekla paspartovacím nožem hned vedle žíly (nebylo to umyslně),ostatní se mně ptali jestli mi neni blbě a divili se když jsem odpověděla že NE.
To je asi vše co bych vám o tomto tématu mohla napsat, tak snad se vám to bude líbit :DDD
